Základní právní pojmy

Právo

– tresty za porušení daňových a jiných zákonů. Vznik práva souvisí se založením prvních státních celků.  Potřeba pravidel soužití. Právo je soubor předpisů podle kterých se organizuje a řídí život společnosti.

Rozdělení
– objektivní
– subjektivní

Objektivní – existují v písemné podobě (zákony a právní předpisy)
Subjektivní – oprávnění nebo nárok účastníka právního vztahu (popř. povinnosti)

Právní vědomí – znalost práva a představy lidí o tom co je v souladu s právem a co je protiprávní.
Zákonnost – důsledné dodržování právního řádu.

Zásady:  
1. neznalost zákona neomlouvá
2. před zákonem jsou si všichni rovni

Právní řád

– souhrn všech právních předpisů ve státě. Mezi právními předpisy by neměl být právní rozpor. Žádný zákon nesmí odporovat ústavě popř. jiné vyšší právní síle.

pyramida1. a 2. zákonné předpisy
3. až 5. podzákonné předpisy
Právní norma nižší právní síly nesmí být v rozporu s normou vyšší právní síly.

Prameny práva – právní předpisy, ve kterých se o dané právní oblasti mluví. Zdroje, ve kterých je právo obsaženo.  Např. pracovní právo – zákoník práce, zákon o zaměstnanosti, zákon o kolektivním vyjednávání.
Publikace právních předpisů – zákony, vládní nařízení a důležité vyhlášky jsou zveřejňovány ve Sbírce zákonů České republiky. Další prováděcí předpisy – ve věštnících jednotlivých ministerstev. Vyhlášky obcí na úřední desce.

Značení předpisů:
zákon č.262/2006 Sb, zákoník práce
Derogace – rušení jiných předpisů
Novelizace – pozměnění nebo doplnění dosavadního právního předpisu

Platnost právního předpisu – ode dne vydání právního předpisu (zákon je platný od okamžiku, kdy vyjde ve Sbírce zákonů)
Účinnost právního předpisu – účinnost je povinnost řídit se platným právním předpisem. Účinnost nemusí být shodná s datem platnosti.
Legisvakance = doba mezi platností a účinností

Systém práva:

Ústavní právo
Trestní právo
Správní právo
Finanční právo
Občanské právo
Rodinné právo
Pracovní právo
Obchodní právo

Právní vztahy
Vztahy upravené právními normami. Lze u nich posuzovat:
1.)    Účastníci – osoby, které jsou v tomto právním vztahu zainteresovány (fyzické a právnické). Právnická osoba = umělé seskupení osob a majetku.
2.)    Obsah – práva a povinnosti účastníků právního vztahu.
3.)    Předmět – cíl nebo účel smlouvy

Právní skutečnosti
Každá skutečnost, se kterou právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu.
a.)    Objektivní události – nezávisí na vůli člověka např. uplynutí času, úmrtí, přírodní katastrofa,…
b.)    Subjektivní právní úkony – záměrné a vědomé – závisí na naší vůli. V souladu s právem i protiprávní.

Právní úkony

Konkludentní jednání – aktivní jednání, z něhož je zřejmý úmysl jednajícího (učiněné bezeslov – nastoupení od autobusu MHD, odebrání zboží v samoobsluze,…).
Právní úkony nesmí odporovat dobrým mravům a nesmí obcházet zákon. Právní úkony musí být určité, srozumitelné, svobodné a vážně míněné. Právní úkony lze činit buď osobně nebo v zastoupení. Zastoupení může být buď zákonné (u nezletilých, u osob zbavených svéprávnosti) nebo na základě plné moci. U plné moci musí být vymezen rozsah zmocněncova oprávnění.
Právní osobnost = způsobilost k právům a povinnostem. Vzniká u fyzické osoby narozením a má ji i počaté dítě, pokud se narodí živé. Zaniká smrtí nebo prohlášením soudem za mrtvého.
Svéprávnost = způsobilost fyzické osoby k právním úkonům. Může samostatně jednat a svým jednáním nabývat práva a povinnosti. Vzniká dovršením 18ti let nebo po zplnoletění soudem z důvodu nutnosti uzavření manželství mezi 16tým a 18tým rokem. Může být omezena a nebo může být osoba zbavena svéprávnosti zcela zbavena (rozhodnutí soudu na základě doložených lékařských zpráv).

 

Sepsáno podle výkladu paní učitelky Noskové v hodinách Pracovní a obchodní právo. Informace mohou být s časově omezenou platností, jsou bez záruky a při řešení této problematiky je nutné si pročíst aktuální znění příslušných právních předpisů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *